cz / en

Program 2018

Časový harmonogram

Přednášky v Underdogs:

11:00 Solis! – Přednáška o solidárních sítích z celého světa
12:00 Postanarchismus. O obnově anarchistické teorie
13:00 Mikola Dziadok: Paralelní svět v barvě
14:00 Kolektivně proti kapitálu – Mzdy, pracoviště a (politická) moc v době hospodářského boomu
15:00 Antifašistické hnutí ve Spojených státech
16:00 Limity jsme my – Klimakemp 2018
17:00 „Síť": represe proti anarchistům a antifašistům v Rusku
18:00 Peter Gelderloos: Uctívání moci: Anarchistická vize počátku formování státu
19:00 Robin Yassin-Kassab: Hořící země: Syřané v revoluci a válce

Promítací místnost:

11:45 promítání filmu o německé síti solidárního bydlení MHS (64 min)
13:00 diskuze Postanarchismus
13:30 promítání Bullfight (121 minut) + diskuze s autory
16:00 promítání Antifa USA + diskuze
17:00 Klimakemp diskuze + promítání Za uhelnou oponou
18:00 diskuze represe v Rusku
18:30 Historický spolek Zádruha: Stručný úvod do dějin anarchistického hnutí
19:00 diskuze s Peterem Gelderloosem
20:00 diskuze s Robinem Kassabem

Na poslední chvíli domluvené přednášky na půdě:

20:00 INR: Hledání ulic z cukru: Proč a jak vydáváme internacionální antinacionální časopis?
21:00 Bini Adamczak: Komunismus (nejen) pro děti

PŘEDNÁŠKY

/ Robin Yassin-Kassab
Hořící země: Syřané v revoluci a válce
Robin Yassin-Kassab je spisovatelem a novinářem komentujícím dění v Sýrii a na Blízkém východě. Píše například do britského Guardianu, Pulse Media nebo na svůj blog Qunfuz. Je spoluautorem knihy Burning Country: Syrians in Revolution and War (Pluto Press, 2016, 2018), autorem novely The Road from Damascus (Penguin, 2009) a spoluautorem Syria Speaks (Saqi, 2014).

Na Anarchistickém festivalu knihy uvede nové vydání knihy Burning Country: Syrians in Revolution and War

V roce 2011 vyšli Syřané do ulic a požadovali svržení režimu Bashara al-Assada. Dnes je většina Sýrie válečnou zónou, kam se zahraniční novináři v podstatě nedostanou. Kniha Burning Country zkoumá tragickou a komplikovanou realitu života v současné Sýrii v bezprecedentním detailu a propracovaně vykresluje nová svědectví z první ruky od opozičních bojovníků, exulantů ztracených v souostrovích uprchlických táborů, odvážných lidskoprávních aktivistů a mnoha dalších/ z první ruky. Tyto příběhy jsou zkušeně propleteny s výstižnými analýzami brutalizace konfliktu a militarizace povstání, vzestupem islamismu, sektářským válčením a rolí vlád v Sýrii a dalších zemích, které vedly ke zhoršení těchto násilných procesů. Jednotlivé kapitoly se soustředí na ISIS a islamismus, regionální geopolitiku, nové revoluční grassroots organizace a nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války. Burning Country je barvitým a průlomovým pohledem na současnou politickou a humanitární noční můru.

/ Peter Gelderloos
Uctívání moci: Anarchistická vize počátku formování státu

Uvedení nové knihy Worshiping Power: An Anarchist Viev of Early State Formation. Odkud pocházejí státy, co způsobuje jejich růst a jak se vyvinuly? Stará dogmata, že stát ochraňuje a navyšuje humanitu, nebo že je dokonce nutným zlem, byla skrz naskrz zdiskreditována. Mnoho novějších teorií, které vysvětlují formování státu z jedné optiky, nebo které nabízejí jednu příčinu, či lineární progresivní evoluci, jsou také nedostačující.

Kniha sleduje několik způsobů formování státu, na nichž vysvětluje vzorce, které vznikly v rozdílných společnostech s různými modely rodiny, náboženství, válek, obchodu a ekonomické produkce. Spíše než by pocházely z dávné historie, jsou státní formace kontinuálním procesem s pravděpodobně jedinou univerzální vlastností a tou je odpor, který vyvolávají.

Lidé, kteří dnes bojují proti problémům jako jsou kapitalismus, patriarchát a bílá nadvláda, každý/á, kdo se snaží o znovuzískání kontroly nad svým životem a staví se proti autoritě státu, je součástí tohoto procesu.

Autor se vyjadřuje k formování státu – od států božích, zaměřených na spirituální produkce, po demokratické, které staví na zkorumpovaných revolucích – čímž nám umožňuje lépe porozumět, jak se dnes současné státy pokouší vládnout a limitovat naše hnutí.

Peter Gelderloos je anarchista z Virginie, v součastnosti žijící v Katalánsku. Je autorem knih How nonviolence protects the state, Anarchy works, The Failure of Nonviolence, An Anarchist Solution to Climate Change, A World Without Police a dalších prací.

/ Mikola Dziadok
Paralelní svět v barvě

Kniha běloruského anarchisty, který byl v září 2010 zatčen a pět let vězněm Lukašenkova režimu. S řadou dalších anarchistů (například Igorem Oliněvičem, jehož vězeňský deník Jedu do Magadanu byl v českém jazyce vydán Anarchistickou Federací v roce 2014) byl obviněn ze žhářského útoku na ruské velvyslanectví, štáb běloruské armády, banku a kasino v Minsku. Odmítl žádat o prezidentskou milost, odseděl si celý trest a navíc půl roku za vzdor vůči vězeňské správě. V současnosti studuje a žije v Litvě a nadále se účastní protestních akcí v Bělorusku.

/ „Síť": represe proti anarchistům a antifašistům v Rusku a vykonstruovaná teroristická obvinění

Počínaje říjnem 2017 byli mnozí antiautoritářští aktivisté zadrženi v souvislosti s obviněním z terorismu. Většinu z nich unesli důstojníci ruské státní bezpečnostní služby FSB a mučili je s použitím elektřiny a dalšími (otřesnými/trýznivými) způsoby. Po několika dnech (mučení) byli skoro všichni donuceni se přiznat k účasti v tzv. „Síti" – mytické? organizaci, která měla plánovat teroristické útoky během nadcházejících prezidentských voleb, turnaje FIFA a v důsledku svrhnout Putinův režim. FSB za různých okolností stále unáší a mučí aktivisty a aktivistky napříč ruskými městy. Aktivistka z Ruska přijde/přijede? promluvit o bezprecedentní situaci, brutálním mučení, nejtvrdším kriminálním případu proti anarchistům v současném Rusku a tom, jak se to může vyvinout? Přijďte si poslechnout, zamyslet se a diskutovat o tom, jak můžeme podpořit uvězněné soudruhy. Jak zvládneme kruté represe? Jak se můžeme bránit? Během besedy bude možnost přímo finančně podpořit právě probíhající solidární kampaň.

/ Postanarchismus. O obnově anarchistické teorie.

“Anarchistická teorie” – není tento termín sám o sobě protikladem? Ne, je jasnou odpovědí tohoto příspěvku. Ve skutečnosti pro anarchistické hnutí je opravdu důležité budovat si vlastní anarchistické teorie a reflektovat vlastní pohled na svět.
Jedním z možných přístupů, jak to zkusit je takzvaný “postanarchismus”. Postanarchismus není žádným dalším drobným proudem v pluralistickém anarchistickém spektru. Spíše se jedná o možnost a pokus podívat se na anarchistické základní předpoklady a postavení – a prodiskutování jich sebekritickým způsobem.
O postanarchismu proběhla diskuze, především tedy v anglicky mluvících zemích, která vyvrcholila některými díly, jako například Politika postanarchismu (2010) od Saula Newmana.

Postanarchismus je inspirován poststrukturalistickými teoriemi. Předpona “post” neznamená ztrátu vazby na anarchii jako cíl a anarchistické hnutí jako rozhodující referenční bod. Jedná se spíš o zpochybňování myšlenek “modernity”, aniž by se jednalo o “anti-modernitu”. Zahrnuje to například kritiku esejistického pohledu na “přirozenost” člověka, “teleologické” chápání dějin a státu primárně jako instituce, která by mohla být zničena nebo zabavena. Významným pro postanarchismus je způsob přemýšlení v paradoxech a napětí hledání cest, jak jednat v rozporuplné společnosti.

Tento příspěvek vysvětluje některé základní myšlenky postanarchismu, aby bylo možné klást otázky, do jaké míry to pro nás může být užitečné. Postanarchistickou perspektivou je především diskuze o politicky-teoretických pojmech “subjektu”, “hegemonie”, “antipolitice” a “emancipaci”.

/ Americký antifašismu

V posledních několika letech zaznamenaly Spojené státy nárůst aktivit organizované ultrapravice, skupin prosazujících nadřazenost bílé rasy a neofašistických činností. V reakci na to antifašismus jako praxe i jako politická orientace také vzrostl. Mnoho anarchistů a levičáků ve Spojených státech zaujal antifašismus jako nástroj i politická identita odporu. Zatímco vzestup těchto vzájemně antagonistických jevů je často rámován jako přímý výsledek zvolení Donalda Trumpa za prezidenta, celý příběh je mírně složitější. Antifašismus a militantní antirasismus, stejně jako bílý nacionalismus a neofašismus mají určitý národní a kulturní kontext. Americký antifašismus je výplodem anti-rasistického aktivismu, osvobozeneckých bojů třetího světa v 60. letech a znovuzrození anarchismu ve Spojených státech v 90. letech. Americký bílý nacionalismus a doma pěstovaný fašismus jsou také zakořeněny v historii amerického strukturálního rasismu a reakcionářských hnutích sloužících k ochraně amerického rasově hierarchického řádu.

V letech 2016 a 2017 anarchisté, antifašisté a další v oblasti Zálivu na severu Kalifornie bojovali a protestovali proti otevřenému organizování bílých nacionalistů a neofašistů. Série militantních konfliktů a bitev se konala po celé Severní Kalifornii, se zvláštním zaměřením na město Berkeley. Zatímco obrazy nepokojů byly stejně velkolepé, jak i násilné, aktivity v oblasti Zálivu se děly v popředí většího hnutí proti bílému nacionalismu, rostoucímu po celých Spojených státech.

Jako anarchista a účastník výše zmíněných bojů bude náš host kontextualizovat vzestup antifašistických aktivit a jak se nedávné boje, zejména v oblasti Zálivu, vyvinuly. Vysvětlí také zvláštnosti americké společnosti a historii, která formuje americký antifašismus a antirasistickou politiku.

/ Limity jsme my – Klimakemp 2018

Hnutí Limity jsme my pořádá na konci června (27. 6. – 1. 7.) největší letošní akci za klimatickou spravedlnost. Klimakemp je táborem bez vedoucích, na kterém poznáš spoustu zajímavých lidí a dozvíš se vše podstatné o změnách klimatu, problematice těžby a spalování fosilních paliv. Zároveň dostaneš prostor pro kreativní, odvážné a nenásilné akce proti fosilnímu průmyslu.
Přijď si poslechnout zážitky z předchozích akcí a nechat se zlákat k účasti na červnovém klimakempu. Zjistíš také, co je to klimatická spravedlnost a jaký význam mají přímé akce. Klima se bez tebe neobejde. Je na čase překonat vlastní limity a zasadit se o brzký konec uhlí a fosilních paliv.
Na festivalu knihy také budete moci zakoupit novou knihu Tmavozelený svět od Arnošta Nováka. Vydalo sociologické nakladatelství SLON.

/ Kolektivně proti kapitálu – Mzdy, pracoviště a (politická) moc v době hospodářského boomu

Zvyšování mezd a sebeorganizace boje samozřejmě nemusejí jít proti sobě. Rozhodně však nemusejí jít ruku v ruce. Průvodním jevem současného nedostatku pracovní síly je, že roste její cena – mzda. Znamená to, že kontrola a moc firem a státu nad pracovišti slábne? Znamená to, že sebeorganizace a uvědomění třídy v konkrétních provozech v praxi roste?
Nabídneme pár obecných poznámek nad aktuální situací na základě konkrétních zkušeností z pracovišť.
Kolektivně proti kapitálu/Mouvement Communiste (KPK-MC; ČR/FR/BE)
Skupina podporující politickou nezávislost pracující třídy na kapitálu, státu, politických stranách i odborech.

/ Historický spolek Zádruha

Stručný úvod do dějin anarchistického hnutí, už od roku 1880.

/ Solis! - Přednáška o solidárních sítích z celého světa

Přehled zahraničních solidárních sítí a sumarizace různých přístupů a taktik. Jak dnes funguje globální pracovní trh? Jak se můžou pracující bránit proti nekalým praktikám firem a velkých korporací? Přednáška o podmínkách práce v době fungování globální ekonomiky, solidárních sítích ve světě, jejich nevýhodách a výhodách. Ve stručnosti také představíme základní možnosti, jak založit vlastní solidární síť.

/ Bini Adamczak: Komunismus (nejen) pro děti
‘Kapitalismus je dnes na celém světě a jmenunuje se kapitalismus proto, že znamená nadvládu kapitálu. To je něco jiného než nadvláda kapitalistek nebo nadvláda kapitalistické třídy. V kapitalismu jsou sice ještě lidé, kteří mají větší slovo než jiní, ale už neexistuje žádná královna, která by stála na vrcholu společnosti a mohla všem rozkazovat. Když už to nejsou lidé, kteří vládnou nad lidmi, kdo tedy vládne? – Jsou to věci.’

Bini Adamczak napsala v roce 2004 knížku, kde jednoduchým jazykem vysvětluje, co by mohl být a co jistě není komunismus. Knížka byla přeložena do několika jazyků, v USA se kolem ní strhl skandál. U příležitosti vydání českého překladu se budeme Bini ptát také na to, proč komunismus a proč pro děti :-)
Bini se zabývá antikapitalistickou a queer politikou, loni jí například vyšla kniha o revolucích “Beziehungsweise Revolution. 1917, 1968 und kommende.” Je členkou IL.  

/ Hledání ulic z cukru: Proč a jak vydáváme internacionální antinacionální časopis?
„Straßen aus Zucker“ (Ulice z cukru) jsou inter-/antinacionální levicový časopis pro mládež. Jsou distribuovány zadarmo zejména v německojazyčných zemích, ale i jinde. Soustředí se na poskytování nedogmatické potravy pro myšlení o osvobozené společnosti – osvobozené od kapitalismu, sexismu, homofobie, státu, rasismu a jiných forem dominance. Časopis v současnosti vychází v nákladu 180.000 výtisků a existuje skoro 10 let. Kromě ovlivňování německých levicových debat, bychom chtěli vést i mezinárodní diskusi o tom, jak dosáhnout emancipace. Na rozdíl od mnoha jiných levicových časopisů se snažíme podat informace v takové formě, která je jednoduchá na porozumění a zároveň nezjednodušuje příliš. Tématy minulých vydání byly každodennost a politický aktivismus, kritika národa, státu a kapitálu, kritika náboženství, láska, sex a přátelství, rasismus a protesty migrantů a osvobozená společnost, utopie a to jak chceme žít.
Náš projekt poskytuje důležitou platformu pro levicové debaty v německojazyčném prostředí. Doufáme, že tak budeme pokračovat, se soudruhy, kamarády a spojenci z celého světa.
V této debatě bychom chtěli prezentovat naše myšlenky o našem přístupu k „internacionálnímu antinacionalismu“. V druhé části bychom chtěli mluvit o praktických otázkách toho, jak dělat politický časopis.
Přednáška s diskusí proběhne u příležitosti vydání prvního čísla české verze Ulic z cukru.

PROMÍTÁNÍ

/ Bullfight

Česká premiéra nového dokumentárního filmu Bullfight. Po promítání bude debata s autory filmu.

/ Promítání filmu o německé síti solidárního bydlení MHS.

Film To je náš dům! popisuje fungování německé sítě solidárního bydlení Mietshäusersyndikat (Syndikát nájemních domů), jejíž model se v upravené podobě snaží iniciativa Sdílené domy přinést i do Česka.

/ Za uhelnou oponou / Behind the fossil courtain

česky s anglickými titulky, režie: Vladimír Turner, 2018
V neutěšené postapokalyptické krajině uhelné pánve na severu České republiky se skrze výtvarně pojatý film seznamujeme se současným environmentálním hnutím, jehož mottem je "změňme systém, ne klima". Proč jsou tito ekologičtí aktivisté označováni za extremisty je pro režiséra jeden z příkladů toho, jak si stát buduje nepřítele, na základě čehož posiluje svou moc.  

OSTATNÍ

/ Workshop s Punx23

Punx23 je organický kolektiv, jenž se stmeluje kolem grafické – sítotiskové dílny v Praze a na statku Cirkus Alien. Někdy jich je dva jindy deset. Pojí je také obava o osud pozdního kapitalismu a anarchistického gheta. Proto má tato nesourodá skupina potřebu na tento vývoj odpovídat. Protože se jedná o grafičky a grafiky (ať již plebejské nebo postižené vzdělávacím diktátem) jak jinak než formou obrazovou. Kolektiv Punx23 za 15let hledání trhlin ve společnosti konzumního šílenství vytvořil několik zinů, stohy samolepek, tucty triček, kopy plakátů, dělá grafiku A-kontra, podílí se na městkých intervencích.

Na áčkařskym bookfairu se můžete těšit na živé tištění zinu a vidět jak takovej časák vzniká.

/ Pojízdná zinová dílna SEM-TAM

Držet v ruce hotový zin je moc hezký pocit. Bohužel často zůstává jen v říši fantazií. Jedním z největších problémů při výrobě zinu je totiž samotný zin vůbec dodělat. Volné a experimentální nakladatelství SEM-TAM přinese na A-bookfair přenosnou zinovou laboratoř, v níž během dne se zinem začnete i skončíte a než přijde večer, odnesete si hotové veledílo s sebou. Základní materiál bude na místě k dispozici, věci nad rámec běžného výtvarného vybavení si raději přineste.

/ Knižní dílna - oprav si svou knihu

Doneste si svojí oblíbenou knížku, která za ty léta, co jste jí tahali všude s sebou, ztratila svůj původní knížkový tvar. V dílně jí s restaurátorkou knih Veronikou dejte chvilku péče, aby zas vypadala jako nová.

/ Autonomie je život, podrobení je smrt
Výstava současné mexické grafiky a plakátů. Výstavu tvoří směs různých mexických tradic, dílen a autorů.

Escuela de cultura Popular de los Mártires del 68 (M68) – kulturní kolektiv fungující od roku 1988 v Mexico City, používá umění jako motor pro společenskou změnu. Škola zachovává silné vztahy se sociálními a lidovými hnutímy, stejně tak podporuje pouliční demonstrace, squatting fyzických prostor a obranu lidských práv. ECPM68 podpořila povstání EZLN v roce 1994. V roce 2001 hostila mezinárodní brigády, které přišli na pomoc zapatistickému Pochodu barevné Země. Později doprovázela zapatistickou La Otra Campaňa (Jiná kampaň) a zapojila se do Šesté deklarace z Lacandonské džungle (“La Sexta,” manifestu zapatistů vydaném v roce 2005). Podporuje i další hnutí jako je například Atenco, nebo Cherán.

Grafica de Lucha je studiem/tiskařským workshopem, který vyrábí grafiky spojené se sociálními hnutími, boji a odporem. Studio je založeno na principech lidového vzdělání a práce jsou tvořeny kolaborací s těmi, kteří potřebují grafiku k propagaci bojů a sociálních hnutí. Práce jsou založeny na anti-copyrightu, jsou kolektivní a anonymní.

Assembly of Revolutionary Artists of Oaxaca (ASARO) – Kolektivní mise je poskytnutí alternativního výkladu ke státnímu pohledu, které proniká oaxackou společností a utišuje dissent, často násilně. ASARO se zjevilo roku 2006 při lidových protestech, které podporovali stávkující učitele požadující lepší vzdělání v chudém státě. Protest byl napaden policií, což vedlo k sedmnácti mrtvým. Oaxačtí obyvatelé postavili barikády a vrhli se na luxusní hotely, vládní budovy a dokonce ovládli televize a rádio stanice. Milionové město bylo na pět měsíců zcela autonomní.

Beatriz Aurora nazývá své kresby “malovanými příběhy” a její předměty mají rozhodně co vyprávět. Chilská umělkyně musela v sedmdesátých letech utéct do Španělska. Věděla, že se nemůže vrátit a tak cestovala se svým uměním po Jižní Americe, po Nikaraguii, El Salvadoru a nakonec zakotvila v Mexiku.

V devadesátých letech, kdy někteří mluvili o “konci historie” a o “konci ideologií” se jiní rozhodli, že jiná společnost může existovat a je možná. Od roku 1994 zapatisté budují autonomní komunity založené na rovnosti a k respektu k lidem a přírodě. Beatriz se k nim přidala a brzy se stala štětcem a barvou EZLN.

Její příběhy o mužích a ženách Chiapasu ( místě zrození hnutí), převážně mayského původu. Její kresby jsou jednoduché, radostné a pozitivní, stejně jako Zapatisté.

/ Knižní sekáč

Dones knihy, ziny, časopisy, vinyly nebo kazety, které už nepotřebuješ, odnes si co libo a zaplať libovolnou dobrovolnou cenu do kasičky na podporu Bookfairu.

/ Dětský koutek
10-19h
15h divadlo - Ústav úžasu : Karlova a Jaromírova pohádka
Karel Járomír Erben a „Jabloňová panna“ podle Jakuba Folvarčného pro děti od 3 let. Jedná se o jedno z našich participačních divadel, kde s úspěchem do děje zapojujeme až 90 procent publika.

/ Veganská kuchyně
V 10 hodin bude na půdě snídaně a od 12 hodin budou na dvoře sladké i slané palačinky, burrito, guláš, zelňačka s klobásou, burgery, sladké i slané dezerty nebo bageta na cestu. Vše vegan.

Všechny přednášky se budeme snažit simultánně překládat do/z angličtiny

KONCERTY

Viz radar.squat.net  

DALŠÍ DNY

21.5. 19:00, autonomní sociální centrum Klinika
Peter Gelderloos: Selhání nenásilí
Mnohá sociální hnutí od konce Studené války začala jako striktně nenásilná, aby si následně osvojila diverzitu taktit – s rostoucí silou a kolektivní zkušeností. Posledních deset let pak naplno odhalily pravou podstatu pacifismu. Podporované médii, financované vládami a spravované nevládními organizacemi, nenásilné kampaně po celém světě pomáhají utiskovatelským režimům vylepšovat vlastní image a usnadňují policii omezovat růst nepoddajných sociálních hnutí. Jelikož zastánci nenásilí dlouhodobě prohrávají debatu v rámci hnutí, stále častěji se obracejí k institucionalizovanému financování a mainstreamovým médiím, aby umlčely kritické hlasy. Selhání nenásilí zkoumá většinu zásadnějsích otřesů ve společnosti posledních dekád, aby ukázalo limity pacifismu a odhalilo, čeho může rozmanité, vzpurné a nezpacifikované hnutí dosáhnout. Kritická k našim současným strategiím, tato kniha popisuje, jak si mohou hnutí za společenskou změnu upevňovat půdu pod nohama a otevírat prostor nezbytný k sázení semínek nového světa.

2.5. 19:00, autonomní sociální centrum Klinika
Šestá Deklarace z Lakandonské džungle a autonomní město Tila
Ejido Tila je patnáctitisícové město v horách jihovýchodního mexického státu Chiapas, se silným zastoupením postmayského etnika Chol, které desítky let bojuje o 130 hektarů komunitní půdy. Ejido – komunitní vlastnění půdy – bylo zaneseno do mexické ústavy jako jeden z výdobytků mexické revoluce z roku 1910. Neoliberální reformy federální vlády z ´90 let se snažily vytlačit právo na ejido přijímáním zákonů spojených se smlouvou NAFTA (Severoamerická dohoda o volném obchodu). Odpovědí bylo povstání mayských kmenů pod hlavičkou EZLN v roce 1994 na které odpověděly federální, státní i mezinárodní vlády a korporace ekonomickou válkou nízké intenzity a protipovstaleckými strategiemi. V oblasti Tily působí jedna z nejsilnějších pravicových paramilitárních skupin Paz y Libertad, která v roce 1994 pomohla potlačovat zapatistické povstání a i když je oficiálně neaktivní snaží se pozici ejidářů oslabit. Lidé z ejida po eskalování konflitku před dvěma lety vyhnali politiky, policii i armádu, vypálili radnici a o chod města se od té doby starají sami, rozhodnutí vznikají na otevřených shromážděních. Jednou z formy obrany je i spuštění lokální rádiové stanice, které proběhlo před několika týdny.
Ejido Tila je součástí Domorodého národního kongresu (CNI), který sdružuje stovky komunit z celého Mexika od roku 2005 je následovníkem La Sexty.
Po úvodu o Šesté deklaraci EZLN z Lakandonské džungle (La Sexta), CNI a autonomním městě Tila s promítáním fotek si pustíme dva krátké dokumenty. Součástí večera bude i benefiční večeře. Její výtěžek půjde na pokrytí nákladů nové radiostanice ejida Tila.